Eat, Pray, Love
(Dario Marianelli)

 


CD 1: THE ALBUM

1. Flight Attendant (4:48)
Josh Rouse

2. Last Tango In Paris (Suite Pt. 2) (1:26)
Gato Barbieri

3. Thank You (4:49)
(Fallettin Me Be Mice Elf Agin)
Sly & The Family Stone

4. Der Holle Rache Kocht In Meinem Herzen from "The Magic Flute" (2:53)

5. Heart Of Gold (3:08)
Neil Young

6. Kaliyugavaradana (4:40)
U. Srinivas

7. The Long Road (5:30)
Eddie Vedder, with Nusrat Fateh Ali Khan

8. Harvest Moon (4:59)
Neil Young

9. Samba Da Bencao (4:46)
Bebel Gilberto

10. Wave (4:42)
Joao Gilberto

11. Got To Give It Up (Part 1) (4:03)
Marvin Gaye

12. 'S Wonderful (4:09)
Joao Gilberto

13. Better Days (4:10))
Eddie Vedder


14. Attraversiamo (5:34)



CD 2: THE SCORE

1. The Medicine Man (2:20)

2. Goodbyes (2:44)

3. The Augusteum (4:19)

4. Suzie Creamcheese (1:43)

5. Enjoy Bali (1:36)

6. It's Time (1:47)

7. I Am Not Going (1:31)

8. Blue Tiles (2:02)



TT (SCORE): 23:36

 

TT 77:39

 
 

  • Hudbu složil: Dario Marianelli
  • Dirigoval: Benjamin Wallfisch
  • Orchestrace: Dario Marianelli, Benjamin Wallfisch
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Nahráno v Warner Bros. Studio, Burbank, CA
  • Produkce: Dario Marianelli
  • Monkeywrench Records 2010 (34799)
 

Hudba / Album

Romantické drama EAT, PRAY, LOVE vypráví o cestě hlavní hrdinky (Julie Roberts), která se po rozvodu rozhodne vzít si roční dovolenou a v rozporu se svým starším já se vydat na cestu kolem světa, kde objevuje význam a krásy základního tria pojmů, jež daly snímku jeho název. Zatímco v Itálii tak hrdinka objevuje kouzla tamnější kuchyně (EAT), v Indii sílu modliteb a meditace (PRAY), na Bali konečně nalezne i nový pokoj v duši, který přináší nová láska (LOVE). Snímek, který se prezentuje jako natočený na základě skutečného příběhu, vznikl pod režijním vedením dosud převážně televizního Ryana Murphyho, který do vedlejších rolí obsadil mj. i Javiera Bardema, Jamese Franca a Billyho Crudupa. Hudební doprovod obstaral Dario Marianelli, pro kterého po četných odkladech jeho dalšího nedávného projektu (HIPPIE, HIPPIE, SHAKE, na kterém spolupracoval s Christianem Hensonem) představovalo EAT, PRAY, LOVE jeho jediný uvedený projekt roku 2010.

Vzhledem k tomu, že je snímek spíš dramatem než romantickou komedií, překvapí množství písní, které dominují v jeho až nepřiměřeně obsáhlé stopáži. Bohužel právě nepůvodní hudba převažovala i na původním vydání soundtracku, který vyšel současně s uvedením snímku do kin. Kromě nepůvodní hudby tak na výsledném CD byla obsažena pouze jediná Marianelliho skladba Attraversiamo, která dávala tušit, o jak výjimečnou kompozici se jedná. Nedostatek původní hudby na prvním vydání naštěstí spolehlivě vyvážila DeLuxe edice, která se objevila bez sebemenší propagace v závěru roku 2010 pouze v jediném internetovém obchodě (paradoxně není tak k dispozici jak na Amazonu, tak ani na vybraných specliazovaných obchodech - alespoň prozatím). V podobě 2CD v digipack balení tato edice nabízí nejen první CD, které je obsahově identické s předchozí verzí, ale na bonusovém disku nabízí rovněž i přibližně 18 minut Marianelliho hudby, která spolu se skladbou Attreversiamo na prvním CD zaokrouhluje rozsah původní hudby na necelých 24 minut.

V rámci skromné kompozice Marianelli nabízí dvojici stylů, které se pravidelně střídají a v případě některých skladeb i navzájem prolínají (Blue Titles). Zatímco cestu hlavní hrdinky skladatel dokreslil různými formami strun a perkusí, jež doplňují nejen rozličné formy indonésských gongů (The Medicine Man a Enjoy Bali), ale i občasné sitary doprovázející její pobyt v Indii (Suzie Creamcheese). Tyto lokální atributy Marianelli kombinuje s tradičními orchestrálními prvky, které tento poklad buď rámují v podobě sólových dřevěných dechů, dokreslují rytmickým pizzicatem v rámci hlubší smyčcové sekce nebo naopak překlenují táhlými tóny smyčců vyššího rejstříku. O poznání posluchačsky vděčnější jsou ale variace hlavního tématu dostatečně známého z tracku Attreversiamo. Marianelliho lehce minimalistická smyčcová adagia se prolínají skladbami Goodbyes, The Augusteum, It's Time, I'm not going a Blue Titles. Převážně smyčcové plochy skladatel příležitostně rámuje sólovým klavírem, jehož pozvolný rozvoj připomene skladbu Liz on the Top of the World z PRIDE AND PREJUDICE. Nechybí ani občasné dřevěné dechy, kterým Marianelli svěřil příležitostná sóla (úvod The Augusteum), ve většině případů dechy ale pouze přizvukují a spíše zdvojují zvuk hlubších smyčců, aniž by poutaly příliš pozornosti na sebe.

Na poli pouhých 24 minut Marianelli přišel s kompozicí, která sice příliš nepřekvapí, ale nabízí důstojné pokračování jeho nejslavnějších předchozích děl, aniž by je kdy doslovně citovala. Ozvláštněním kompozice jsou především rozličné formy gongů, které jsou jinak typičtější spíše pro tvorbu Mychaela Danny, které skladatel kombinuje s klasickým orchestrem. I když film sám obsahuje i množství písní, které omezily prostor původní hudby na pouhé dokreslení emocionálnějších scén, i na takto skromném prostoru dokázal Marianelli přijít s dostatečně výraznou, poutavou a originální kompozicí, jenž znovu dokládá jeho mistrovství při práci s klasickým orchestrem. Jsou to právě smyčcové party, které řadí EAT, PRAY, LOVE k nejvydařenějším kompozicím loňského roku a je tak poněkud škoda, že se soundtrack nedočkal širší distribuce. Pro ty, kteří budou mít to štěstí a povede se ho získat, nabízí toto album vynikající nahrávku, která alespoň trochu zkrátí čekání na Marianelliho následující projekt: JANA EYRE, která se svého uvedení dočká v březnu.


P.S.: Vzhledem k existenci množství rozličných verzí - původní, on demand a DeLuxe - je jediným indikátorem "správné" verze nápis DeLuxe Edition na front coveru, který je ale situován ve stejné pozici jako v případě "on demand" edice distribuované Amazonem, která bonusové CD neobsahuje. Při případném nákupu je proto nezbytností pečlivé prozkoumání titulní strany coveru.




Lokutus

 
Hudba ****    Album ****    Zvuk *****

 

Tiež pozrite:

Atonement 
 
Pride & Prejudice 
 
The King's Speech 
 

 


Artwork copyright (c) 2010 Columbia Pictures, review copyright (c) 2011 Petr Kocanda

TOPlist