V našich končinách dosud neuvedené politické drama LAND OF THE BLIND sleduje v rozmezí více než dvaceti let přeměnu oddaného sluhy diktátorského režimu v jednoho z jeho četných politických vězňů. Joe (Ralph Fiennes) byl kdysi bachařem ve vězení, které zadržovalo i Thorna (Donald Sutherland), který při svých četných společných rozpravách pozvolna podkopával Joeovo přesvědčení o vládnoucím režimu. Film je zasazen do blíže nespecifikované doby a země, v níž vládu po svém sadistickém tatíkovi Maximilianovi přejímá nový doživotní prezident Maximilian II (Tom Hollander), který však většinu svého času tráví natáčením podřadných filmových braků a vládní otázky jdou spíše mimo něj. I tak ale se svým otcem sdílí zálibu v rozličných sadistických praktikách, kterými se jeho režim vypořádává se svými odpůrci. Vlastní geografické zasazení filmu je rovněž velmi nejednoznačné a zatímco některé exteriéry odkazují k carskému Rusku, jiné připomínají například Irsko a kostýmy žen naopak odkazují k Blízkému východu. Aby geografických vlivů nebylo málo, vlastní archivní záběry projevů Maximiliana I. nezapřou svou inspiraci v projevech Benita Mussoliniho.
LAND OF THE BLIND sleduje dvě časové roviny. V jedné Joe píše již ve vězení svou autobiografii a popisuje svůj přerod, zatímco v druhém je tento přerod přímo zobrazen jeho návštěvami Thorna a následnými dvěma revolucemi v průběhu 25 let dlouhého období. Další kontrast je tentokrát ovlivně prostředím. Zatímco části filmu odehrávající se ve vězení jsou většinou laděny do sytých teplých barev, sekvence z paláce jsou plné hýřivých barev. Tento kontrast nachází svůj protipól rovněž i v hudbě. Zatímco vězeňské sekvence jsou vykresleny za použití etnických skladeb, které pro film složil Doug Edwards, zbytek filmu (montážní sekvence a sekvence z paláce) jsou podkresleny symfonickou hudbou Guye Farleyho. Výsledné album pak pokrývá oba tyto aspekty v pořadí v jakém se vyskytují ve filmu.
Edwardsovy skladby tvoří přibližně 40% výsledného alba a většinu využitých nástrojů nahrál sám jejich autor. Jeho skladby využívají rozličné východní nástroje jako dilruba, biwa, sitar či různé perkuse, které doplňuje elektronicky modulovaná elektrická kytara. Podobně netradiční je i orchestrační pozadí Farleyho části kompozice, která (až do sekvence první revoluce a rychlého soudu Maximiliana II) využívá vojenské perkuse, xylofon, 2 trubky a další dechy, které jsou v některých případech doplněny o foukačky (
Maximilian II) či celestu (
House of Bonaventure a
End Credits (Junior's theme)). Smyčcová sekce je v průběhu celé první poloviny Farleyho kompozice eliminována zcela či omezena na pouhé rytmické pizzicato, které zaznívá jen na pouhých pár okamžiků. Svým podvratným nádechem a orchestrací hudba velmi otevřeně odkazuje ke stylu Nina Roty. Vedlejší motiv příslušící první dámě (
The First Lady) je naopak vystavěn pouze na smyčcovém orchestru, jehož rytmickou linii později přejímá sólo na anglický roh, perkuse a vibrafon.
Pozdější sekvence filmu jsou vystavěny na adaptaci Schubertových skladeb
Ave Maria a
Thorne Revolution, které doprovází dvojici revolučních montáží, jejichž doprovod Farley nově zorchestroval pro smyčcový kvartet a klavír, a v druhém případě jejich melodický nápad později posadil na své vlastní "rotovské" orchestrační schéma. K nejpůsobivějším momentům kompozice patří rovněž i ojedinělá atonální skladba
Plot to Kill, jež doprovází krátký soudní proces Maximiliana II a svým vnitřním žárem navazuje na tvorbu Krzysztofa Pendereckiho. Mezi původní prvky druhé poloviny alba patří i třetí téma
Joe and Madalena, jehož základem je sólo pro violoncello, kytara a anglický roh.
LAND OF THE BLIND představuje originální a dozajista i jednu z dosud nejzajímavějších Farleyho kompozic, které bohužel na výsledném album přísluší přibližně pouze něco okolo 21 minut (včetně Farleym aranžovaných Schubertových skladeb). Přesto se ale jedná o kompletní hudbu, která je pravidelně prokládána skladbami Douga Edwardse. I při znalosti filmu však tyto přechody mezi dvojicí prezentovaných stylů působí rušivě a nabourávají plynulost obou prezentovaných stylů. Při vypuštění Edwardsových skladeb se však jedná o vynikající kompozici, kterou by vinou nepříliš uvážlivě zkompilovaného alba byla škoda shodit na úroveň pouhých 3*. O poznání větší nevýhodou kompozice je však formát vydání. V současnosti je LAND OF THE BLIND dostupná pouze na iTunes jako jeden z raných titulů společnosti MovieScore Media. Jelikož ale již před rokem tato společnost přešla na vydávání svých titulů i na CD, a v poslední době opakovaně vydala na CD některé ze svých starších nahrávek spojených s vydáním dalších kompozic jejich autorů, nezbývá než doufat, že LAND OF THE BLIND bude tento příklad jednoho dne rovněž následovat...
LOKUTUS
