Tim Burton's Corpse Bride
(Danny Elfman)

 


1. Main Titles (2:06)

2. According to Plan (3:45)
(Albert Finney, Joanna Lumley, Tracey Ullman, Paul Whitehouse)

3. Victor's Piano Solo (1:18)

4. Into the Forrest (4:35)

5. Remains of the Day (3:27)
(Danny Elfman, Jane Horrocks, Paul Baker, Alison Jiear, Gary Martin)

6. Casting a Spell (1:25)

7. Moon Dance (1:28)

8. Victor's Deception (4:00)

9. Tears to Shed (2:45)
(Helena Bonham Carter, Jane Horrocks, Enn Reitel)

10. Victoria's Escape (2:31)

11. The Piano Duet (1:53)

12. New Arrival (0:42)

13. Victoria's Wedding (3:15)

14. The Wedding Song (3:01)
(Danny Elfman, Jane Horrocks, Paul Baker, Alison Jiear, Gary Martin)

15. The Party Arrives (3:21)

16. Victor's Wedding (2:09)

17. Barkis's Bummer (2:07)

18. The Finale (2:35)

19. End Credits Part 1 (1:50)

20. End Credits Part 2 (2:33)





[BONUS TRACKS]

21. Ball & Socket Lounge Music #1 (2:15)
(Band Version)

22. Remains of the Day (3:06)
(Combo Lounge Version)

23. Ball & Socket Lounge Music #2 (1:10)

24. Ball & Socket Lounge Music #1 (2:14)
(Combo Version)

 

TT 59:31

 
 

  • Hudbu složil: Danny Elfman
  • Písně a texty: Danny Elfman, John August
  • Dirigoval: Nick Ingram
  • Orchestrace: Edgardo Simone, David Slonaker
  • Produkce: Danny Elfman
  • Warner Bros. 2005 (49473)
 

Hudba / Album

Někdejší rocker Danny Elfman dělil řadu let svou pozornost mezi filmové plátno a skupinu Oingo Boingo. Nyní však již jako vyzrálý 50 letý filmový skladatel a rockový veterán zůstává pouze u filmu, a tak není divu, že mu občas chybí nějaké rockerské uplatnění. Čas od času tak složí soundtrack, jenž mu umožní provětrat hlasivky a po nedávném CHARLIE AND THE CHOCOLATE FACTORY přichází další loutkový bubákovský snímek z Burtonovy dílny CORPSE BRIDE, u kterého Elfman zavzpomínal a stylově navázal na svůj předchozí loutkový snímek NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS z roku 1993.

CORPSE BRIDE vypráví příběh nesmělého ztrémovaného mladíka Victora Van Dorta, který se po nepříliš íspěšném nácviku svatební ceremonie rozhodne otestovat svůj svatební proslov v nedalekém lesíku, v němž snubní prsten na zkoušku nasadí na zkostnatělý pahýl. Ten se však promění v jeho zbrusu novou nastávající (Helena Bonham Carterová), jež mu s ísměvem na tom, co jí zbylo ze zetlelé tváře oznámí "I do! You may kiss the bride." Hororová výchozí situace, její následné urovnávání a cesta mrtvé nevěsty Emily za svým klidným spočinutím pak tvoří kostru burtonovsky podivného příběhu, jehož hlavním těžištěm je především záhrobní humor, obrazová stylizace a pohádkový základ, který tvůrci filmu čerpali ze staré ruské pohádky.

Právě pohádkovost snímku inspirovala Elfmana při práci na soundtracku a krom stylových odkazů na NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS (stejně jako oba filmy navazují a variují v některých svých momentech) zazní i citace a odkazy k řadě dalších Elfmanovských počinů. Tentokrát však naštěstí stejně půvabných jako jejich starší bratříčci a sestřičky. Páteř výsledného soundtracku tvoří čtveřice Elfmanových původních písní (According to Plan, Remains of the Day, Tears to Shed a The Wedding Song), které rovněž představují některé z hlavních motivů a nápadů, jež jsou rozvíjeny ve zbytku hudby. Zatímco According to Plan v podstatě uvozuje celý příběh a definuje jeho výchozí situaci (dohodnutá svatba), Remains of the Day shrnuje životní příběh mrtvé nevěsty Emily. Svými sbory kostlivců, Rayem Charlesem a kostlivcovskými xylofony patří k nejpůvabnějším scénám snímku. Zdaleka nejvýraznější postavení mezi písničkami má však Tears to Shed, s jejímž vstupem již Emily není jen pouhou sebevědomou mrtvolkou usilující za každou cenu o svého ženicha, ale projevuje se její jemnější stránka, o které muzikálově rozpráví se svým "svědomím" (červem) a černou vdovou, jejichž komunikace tvoří páteř dané skladby. Současně se poprvé objevuje druhý motiv Emily, který je poprvé načrtnut již v závěru předchozí Victor's Deception. Poslední písnička The Wedding Song je pak už jen monumentálním doprovodem svatebního veselí a příprav nové svatební hostiny, jež svou montáží odkazuje k Making Christmas z NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS.

Mezi další skladby, kterými se prolíná několik motivů jsou Victor's Piano Solo a The Piano Duet. První představuje "jen" klavírní verzi milostného motivu Victora a Victorie (Emily Watson), jenž zazní ve svém orchestrálním aranžmá již v druhé třetině ívodní skladby a doprovází první setkání dvou nastávajících novomanželů. The Piano duet začleňuje jak téma jemné stránky Emily, tak i motiv Victora (1:13) a špetku dialogu na závěr, který rovněž má své místo i v Victor's Piano Solo a According to Plan. Elfman založil svou hudbu na 4 hlavních motivech. Zatímco milostné téma Victora a Victorie, stejně jako téma samotného Victora zazní poprvé již v ívodní skladbě, další motivy se objevují později. Kromě výše zmíněného tématu dobrosrdečné Emily má vlastní téma i její stinná stránka, jež se objevuje ve skladbách Into the Forest a Victor's Deception. Jako motiv by bylo možné označit i záhrobní jazz, který má svůj prostor v Remains of the Day, tak i s příchodem nového člena záhrobní komunity (New Arrival), který Victorovi sdělí jaký je momentální stav věcí, aby se následně mohl příběh ubírat do svého finále.

S End Credits Part 1 rovněž vůbec poprvé Elfman zavítal do minimalistické oblasti. Základem skladby je repetitivní smyčcová fráze, nad níž se rozvíjí pohádková melodie, kterou následně převezme několik dechů. Zbytek CD (počínaje End Credits Part 2) pak náleží jazzovým momentům a instrumentálním variacím Remains of the Day a dalších songů, které tvoří spíš jen bonusovou tečku na závěr kompilačně velmi dobře propracovaného CD prezentující podstatnou část z hudby obsažené ve filmu v chronologické podobě. Stylový rozsah sahá od jazzu, přes velkolepé muzikálové vstupy (The Wedding Song), sólový klavír s nádechem klasické hudby, až po typické Elfmanovy postupy, které v současnosti bohužel již příliš nevyužívá.

CORPSE BRIDE spadá do kategorie počinů, díky nimž Elfman našel svůj vlastní zvuk, kterým si získal v průběhu prvních 10 let své kariéry řady fanoušků, aby je prostřednictvím posledních 10 let zvolna ztrácel. CORPSE BRIDE představuje návrat na začátek a prezentuje Elfmana v jeho hravé a vrcholné formě. Svůj hudební zvuk Elfman vystavěl na rytmickém smyčcovém a perkusním základě, nad kterým buduje hlavní hudební linii prostřednictvím žesťů a dechových nástrojů, jež povětšinou nemívají až natolik výsadní postavení ve zvukovém spektru symfonického orchestru. Svou energií, dravostí a ponurostí Elfman velmi hojně odkazuje k tvorbě Bernarda Herrmanna. Jemnější stránka (jež má v CORPSE BRIDE nemalý prostor) je naopak inspirována (stejně jako film sám) ruskou klasikou - tvorbou Igora Stravinského, jehož prací byl Elfman ovlivněn již u svého pravděpodobně nejmilovanějšího počinu - Burtonovského EDWARD SCISSORHANDS. Dalším starším prvkem v Elfmanově tvorbě jsou i varhany zdůrazňující záhrobní element snímku a naopak novým prvkem je cemballo (spinet?), jež naopak ve filmu definuje sekvence spojené s vyšší společností.

I když je CORPSE BRIDE velmi originálním počinem i v rámci současné Elfmanovy tvorby, řadí se mezi typické kousky staršího období jeho kariéry. Pokud už v rámci jeho tvorby hledat nějaké srovnání, nejspíš vyvstane jako první na mysl SLEEPY HOLLOW, jež je stylově velmi ízce spjato s dramatičtějšími sekvencemi snímku (první vstup Emily, závěrečný souboj s hlavním padouchem, Emiliina cesta za "nevěrným manželem", atd.), zbytek hudby spadá do především jemné romantické polohy, jež svými smyčci, zvonečky a jemnými dechy patří k těm nejkouzelnějším momentům, jež Elfman vytvořil v rámci celé své kariéry (Edwarda nevyjímaje). V CORPSE BRIDE se zajímavě mísí atributy jak starého, tak i nového Elfmana a výsledkem je soundtrack, který dozajista potěší všechny ty, jimž se právě po tomto starém Elfmanovi stýská. CORPSE BRIDE je důkazem, že Elfman i po tolika letech v oblasti filmové hudby stále neztratil svůj vlastní originální zvuk a především hravost hraničící až s hračičkovstvím, jež učinila jeho staré kousky jako BEETLEJUICE, BACK TO SCHOOL, NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS a další tolik masově populárními a ceněnými. Již u CHARLIE AND THE CHOCOLATE FACTORY Elfman chytil druhý dech a u CORPSE BRIDE se ve vrcholné formě vrací ke svým dávno zapomenutým, přesto toužebně vyhlíženým kořenům.


LOKUTUS

 
Hudba *****    Album ****    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Planet of the Apes 
 

 


Artwork copyright (c) 2005 Warner Bros., review copyright (c) 2005 Petr Kocanda

TOPlist