xXx: State of the Union
(Marco Beltrami)

 


1. The Drop In (4:11)

2. Main titles (1:54)

3. Spread Eagle (1:11)

4. GTO Muzak (0:34)

5. Coffee Talk (0:50)

6. Ice out of Da Coola (3:09)

7. I can do Nasty (1:20)

8. Pimp Truck (0:52)

9. Barn Burn (3:33)

10. Ice jumps the Boat (1:24)

11. Checkmate (4:19)

12. Gibbons is dead (0:25)

13. IDIOT Error (1:00)

14. Gibbon's Funeral (1:28)

15. Lookin' for Lunch (0:41)

16. Freebird (0:34)

17. Flirt (1:47)

18. Da Troof (4:53)

19. Nerd Allert (3:14)

20. No Tank you (6:13)

21. Steel and Stone (1:51)

22. Ice Fishing (0:51)

23. Outside da Box (0:54)

24. Deckert's Breifs (1:38)

25. State of the Union (3:49)

26. Shootin' the Shit (4:06)

27. Stompin' Fast (1:23)

28. Different Trains (2:07)

29. Hot Wheels (1:28)

30. Culinary Combat (2:19)

31. Do Foe gets it (3:02)

32. News Flash (1:23)

33. Ice Melts (1:46)

 

TT 70:09

 
 

  • Hudbu složil: Marco Beltrami
  • Dirigoval: Pete Anthony, Marco Beltrami
  • Orchestrace: Pete Anthony, Bill Boston, Randy Kerber, Jon Kull, Marcus Trumpp
  • Produkce: Marco Beltrami, Buck Sanders
  • Nahrál: Skywalker Symphony Orchestra
  • Nahráno v Skywalker Sound
  • Bootleg 2005
 

Hudba / Album

Po íspěchu prvního snímku XXX v režii standardního Roba Cohena, který s definitivní platností odstartoval hvězdnou kariéru Vina Diesela, nebylo divu, že došlo na pokračování, jež dostal na starost agentem 007 prověřený Lee Tamahori, který byl však nucen obejít se bez hlavní hvězdy prvního filmu, jelikož Diesel dal při zvažování pokračování xXx a Ridicka přednost později jmenovanému. Ve výsledku tak je nový xXx nefalšovaným negrem k pohledání, který má za íkol nakopat bílou prdel každému generálovi, který pomyslí na zrazení velké a skvělé Ameriky. Ve výsledku je tak druhý díl ještě o poznání stupidnější než ten první a i přes zkušeného režiséra, se jedná o čistě průměrný počin na téma skvělý velký negr versus bílí šmejdi.

S výměnou postu režiséra, hlavního představitele a vůbec téměř kompletního týmu, ze kterého z prvního filmu zůstal zřejmě jen Samuel L. Jackson (a i za kamerou se děly značné škatulata), došlo na postu skladatele k výměně řemeslně průměrného Randyho Edelmana za dynamicky nastupujícího Marca Beltramiho, jehož práce byla náležitě ovlivněna stylem filmu a současně i často přebíjena typickou "negerskou" hudbou. Oproti jeho předchozím velkým akčním opusům, tak byl Beltrami tentokrát nucen povětšinou hrát jen druhé housle. I když pro 90 minutový film složil 70 minut hudby, část z ní ve filmu samostném nebyla ani použita, a ta zbývající skončila na samém dnu zvukového mixu.

Základem Beltramiho kompozice jsou pro něj netypické elektrické kytary, které tvoří základ nového hlavního motivu xXx a zaznívají i v dalších skladbách (mezi nejlepší patří 2. minuta No Tank You). Nejedná se však jen o bezduché uřvané elektrické kytary, ale o jejich kombinaci a začlenění do zvuku 75 členného symfonického orchestru. Zbytek hudby je povětšinou typickou Beltramiho akční prací kombinující elektronické a akustické prvky. Druhým motivem rozvíjeným v průběhu CD je milostné téma s jazzově laděným klavírem, basovou kytarou, jazzovými perkusemi a tahy smyčců, které je rozvíjeno ve skladbách I can do Nasty, Nerd Alert a Ice Melts. V průběhu akční hudby jsou variovány i dvě další motivické fráze. První je jednoduchá smyčcová linka, jenž tvoří hlavní páteř první skladby The Drop In (poprvé v čase 1:29), aby byla následně začleněna i od akční hudby ve finále snímku a je jakýmsi "action tension motivem", druhý je zapojen rovněž nejvýrazněji ve dvou sekvencích "bojů muže proti muži" (Ice out of Da Coola a Culinary Combat) - jenž využívá svižné trubkové fráze a rytmických perkusí. Zbytek hudby patří převážně do kategorie odkazů k výše zmíněným základním tématům bez jejich plné reflexe a spadá do pozice pouhé dramatické kulisy. Mezi skladby, které stojí za zmínku v prostřední části CD, patří pár ojedinělých akčních vstupů jako pozvolna gradující Barn Burn, Checkmate in 3, v níž Beltrami zavzpomínal na své elektronické zkušenosti z RESIDENT EVILU, jazzově-komediálně laděná Lookin' for Lunch, až po agresivně žesťové vpády nad elektronický a perkusní background závěru skladby Da Troof.

Bohužel v XXX 2 je tentokrát velmi patrné, že prostřední část CD je snadno ignorovatelnou hudební vsuvkou, která poslech CD zbytečně protahuje, aniž by nabízela cokoliv vyloženě zajímavého či stylově původního a originálního. Sice se jedná o vstupy příležitostně zajímavé, ale pokud by se většina prostřední části CD redukovala na minimum, bylo by to spíše ku prospěchu celkové kvality soundtracku. Na lepší časy svítá až skladbou Deckert's Breifs, po níž se již zvolna blíží finále a Beltrami servíruje stylizované akční skladby ve stylu naznačeném již předchozími akčními party. Přichází některé nové prvky (závěr Shootin' Da Shit - doprovázející pozvolna se hroutící plány hlavního padoucha s důrazem na perkusní sekci, ke které se v závěru přidá i tvrdý mužský hlas). Pozvolna gradující skladba Different Trains je ukázkou Beltramiho orchestračního mistrovství a patří k nejlepším skladbám, jež XXX 2 nabízí. Finálovka Da Foe Gets It náležitě rozvíjí krátký "tension motif" z prvního tracku The Drop In - tentokrát však v provedení plného orchestru na podloží zesilujících žesťů a perkusí. News Flash je pak jednou z mála čistě orchestrálních skladeb v rámci celého CD a závěrečná Ice Melts je definitivní tečkou a posledním rozvinutím milostného tématu.

V souvislosti s XXX: STATE OF THE UNION vyvstává častý problém dlouhých soundtracků. I když se jedná o kvalitní akční kompozici, jež nepostrádá v rámci svého žánru originální prvky (především orchestrační stránka a propojení orchestru, perkusí, elektronických prvků a elektrické kytary), ve výsledku jde o filmovým mixem převálcovanou nepříliš výraznou kulisou k obrázkům příležitostně dotvářející jejich dramatický, patetický, či tajuplný podkres. Pokud by byl však soundtrack sestaven jen z vybraných skladeb v 40 minutové délce, jednalo by se při správné volbě tracků o poslech hodný téměř 4*. Bohužel, stejně jako u prvního XXX, byl nejprve vydán čistě písničkový soundtrack bez jediné vteřiny orchestrální hudby a teprve díky íspěchu filmu se v souvislosti s uvedením filmu na DVD dočkalo vydání i Edelmanovo orchestrální album. Naproti tomu druhý díl, i přes vysoká očekávání a slibnému jménu režiséra, byl naopak propadákem, jehož přispěním se nad rodící se sérií začínají rychle stahovat temná mračna a vzhledem k jeho nevalnému íspěchu dojde k nákladnému vydání orchestrálního alba jen stěží.

I když se XXX: STATE OF THE UNION nezařadí mezi to nejlepší z Beltramiho diskografie, stále nabízí přibližně 25 minut velmi kvalitního materiálu a je škoda, že stejně jako v případě jeho ostatních dalších letošních prací CURSED a RED EYE, to prozatím nevypadá že by někdy mělo dojít k jejich oficiálnímu vydání v podobě čistě orchestrálních alb.



LOKUTUS

 
Hudba ***    Album **    Zvuk ***

 

Tiež pozrite:

Die Another Day 
 
Terminator 3: Rise of the Machines 
 
S.W.A.T. 
 

 


Artwork copyright (c) 2005 Columbia Pictures, review copyright (c) 2005 Petr Kocanda

TOPlist