Dennis the Menace
(Jerry Goldsmith)

 


1. Dennis The Menace (Main Title) (2:54)

2. Baby Sitting (3:53)

3. Fun With False Teeth (1:56)

4. Bed Time (5:12)

5. The Shaggy Dog Story (4:05)

6. The Heist (4:16)

7. Wanna See My Sling Shot (1:21)

8. Tied Up (2:11)

9. Beans (4:12)

10. Real Love (1:31)

11. Hung Up (1:32)

12. He's Back (2:21)

13. Forgetful Sam (1:30)

14. Toasted Marshmallow (4:22)

 

TT 41:24

 
 

  • Hudbu složil: Jerry Goldsmith
  • Dirigoval: Jerry Goldsmith
  • Orchestrace: Arthur Morton, Alexander Courage
  • Produkce: Jerry Goldsmith
  • Nahráno v Todd-Ao Scoring Stage, Hollywood
  • Big Screen Records 1993 (9 24514-2)
 

Hudba / Album

Zřejmě díky íspěchu prvního a vzápětí i druhého dílu série HOME ALONE, ve kterých si to blonďaté děcko rozdávalo se zákeřnými lupiči, nebylo divu, že producent John Hughes pátral po dalších látkách, které by mu umožnily stavět na podobném schématu a zopakovat tak svůj íspěch. Dětský animovaný seriál o Dennisovi, který je doma za andílka, zatímco o pouhý blok vedle přivádí svého souseda Wilsona na stará kolena k šílenství, byl téměř jasnou a velmi snadnou volbou. I když íspěch filmu nebyl takový, jak se očekávalo, jako půvabná hříčka o jednom blonďatém harantovi a jeho neblahém vlivu na každého dospělého v okolí, nepostrádá specifický půvab, za který značnou měrou vděčí především Walteru Matthauovi v roli souseda Wilsona.

Jerry Goldsmith, který byl ohledně tohoto snímku osloven, měl svou pozici zcela jasnou - prostřednictvím svižných hravých instrumentací podpořit komiku scén a současně i jejich emocionální dopad v závěru snímku. Hudba je povětšinou energická, hlavní motiv v provedení harmoniky a silně rytmizovaného klasického orchestru příležitostně odkazuje k již klasickým Goldsmithovým dílům jako THE GREAT TRAIN ROBBERY popř. i MATINEE. Celá kompozice je velmi hravá a prolíná několik svižných nástrojových schémat. Zatímco téma Dennise je založeno na zmíněné harmonice, na níž exceluje Tommy Morgan, sekvence s panem Wilsonem jsou povětšinou doprovázeny hlubokým žesťovým mickeymousingem. V množství skladeb se však oba tyto aspekty prolínají v jeden celek. Stejně jako u většiny dalších Goldsmithových děl 80. a 90. let má své místo i elektronická linka příležitostně dokreslující orchestrální aranžmá. Specifická hudba doprovází i scény s hlavním padouchem - homelesem k pohledání v podání Christophera Lloyda, jehož vstup (závěr Bed Time) je doprovázen táhlými tóny tlumených žesťů na jejichž pozadí smyčce udržující jeden táhlý tón. Podobné schéma je pak následně využito i v Hung Up a The Heist, kdy hlavní padouch poněkud nešťastně unese právě Dennise, což se mu "překvapivě" stane osudným.

Celému soundtracku vévodí ona kulišácká hravost až rozjařenost, která rozhodně nebude pro každého. V kontrastu s jiným Goldsmithovým dětským snímkem - LOONEY TUNES: BACK IN ACTION - však hudba nekopíruje děj natolik doslovně, není jen směsicí tónů odkazujících k tvorbě animačního klasika Carla Stallinga, ale spíše dotváří komiku scén za využití obsáhlého tradičního orchestru. DENNIS THE MENACE rozhodně není soundtrackem, který by jste si zařadili na čelní místa ve své sbírce a poslouchali jej několikrát denně. Hudba velmi často střídá styl a pokud už začíná některá skladba poklidným sólem (například na flétnu) s decentním podkresem smyčců, kláves a orchestru v typických Goldsmithovských intencích, nikdy nesetrvá ve stejném stylu po celou svou délku. Právě tato rozháranost a neforemnost je důvodem, proč je tento počin poněkud přehlížen a povětšinou se nedočkává zrovna pochvalných recenzí. Jedinou výjimkou je skladba He's Back doprovázející Dennisův návrat ze spárů zvrhlého šíleného ínosce.

Rozhodně se nejedná o jedno z lepších Goldsmithových děl, ale čistý standard, který zjevně zaujme jen ty, kteří mají snímek stále v paměti. Jde však o Goldsmithův standard, který přesto ční nad tvorbu řady skladatelů, kteří se pokoušeli dosáhnout něčeho podobného s podstatně horšími výsledky. Výsledné hodnocení se tak vztahuje především na stravitelnost tohoto CD, které na samostatný poslech není zrovna ideální. Finální hodnocení se pohybuje přesně na hraně mezi 2 a 3*, s tím že pokud máte snímek v paměti, možná dokážete CD unést od začátku do konce. Při neznalosti filmu, a navíc pokud nemáte příliš v oblibě podobně šílené komediální radovánky, není jiné cesty, než se uchýlit k hodnocení nižšímu. Pokud toužíte po hravé hudbě, která je rovněž tématicky obsáhlá, jistě pro vás bude podstatně přínosnější poohlédnout se po EXPLORERS, GREMLINS 2: THE NEW BATCH či THE 'BURBS, které kromě podobně hravých sekvencí oplývají i plným a precizním rozvojem svých hlavních motivů. Přesto, pokud se hodláte Goldsmithem seriózněji zabývat, neměli by jste si toto album nechat ujít. Mimo jiné i proto, že společnost Big Screen Records, která ho roku 1993 vydala, již před několika lety ukončila svou činnost, a tak je tento soundtrack v současnosti možné získat pouze prostřednictvím internetových aukcí a zvolna se stává obtížněji dostupným sběratelským artiklem. Naštěstí se však jeho cena v současnosti stále ještě pohybuje na přijatelné výši...


LOKUTUS

 
Hudba ***    Album **    Zvuk ****

 

Tiež pozrite:

Leviathan 
 
As Good As It Gets 
 
First Blood 
 

 


Artwork copyright (c) 1993 Warner Bros., review copyright (c) 2006 Petr Kocanda

TOPlist